Linkbuilding pro e-shop: kde brát zpětné odkazy, které dávají smysl

Než začnete řešit odkazy: jste na ně vůbec připraveni?

Odkazy jsou nadstavba. Umějí posunout web, který má základ v pořádku. Chyby, které si spravíte doma — pomalé načítání, chybějící popisky, stránky, které Google vůbec nevidí — ale odkazy nevyváží. Je to jako stavět druhé patro na popraskaných zdech.

Že odkazy nejsou to hlavní, naznačuje i Google. Gary Illyes na konferenci Pubcon v roce 2023 řekl, že lidé jejich význam přeceňují a že v první trojce nejdůležitějších signálů už delší dobu nejsou. Není to oficiální stanovisko Googlu, jen vyjádření zaměstnance na pódiu, takže z toho nedělejte pravidlo. Jako vodítko ale stačí: odkazy rozhodují taky, jen nejsou to hlavní.

Proto se vyplatí položit si tři otázky. Nejsou to testy pro odborníky, zvládnete je za deset minut sami.

Vidí vás Google vůbec? Zadejte do vyhledávání site:vasedomena.cz. Mělo by se ukázat zhruba tolik stránek, kolik máte produktů a kategorií. Když se neukáže skoro nic nebo řádově méně, problém je v indexaci — tedy v tom, že Google vaše stránky vůbec nemá zařazené. To se odkazy neřeší. Podrobně to rozebírá článek o tom, proč se e-shop neukazuje na Googlu.

Máte na stránkách co číst? Otevřete si tři produkty a jednu kategorii. Je tam vlastní text, nebo jen fotka, cena a tlačítko? Když stránka nic neříká, nemá Google co doporučit, i kdyby na ni odkazoval kdekdo. Tomu se věnuje článek o on-page SEO produktových a kategorijních stránek.

Jste vidět tam, kde lidé nakupují? Máte funkční nabídku na srovnávačích, aktuální ceny a dostupnost? Když ne, je to důležitější než odkazy — a jak uvidíte za chvíli, je to zároveň místo, kde celý postup začíná.

Pokud jste u některé otázky zaváhali, řešte nejdřív ji. Odkazy počkají a nic tím neztratíte; obráceně to neplatí. Když si nejste jistí, co z toho je zrovna u vás největší brzda, odpoví na to SEO audit e-shopu — ten hledá příčinu napříč celým webem, ne jen v odkazech.

Proč e-shop získává odkazy jinak než blog — a v jakém pořadí je brát

Blog láká odkazy obsahem. Někdo napíše dobrý text, ostatní ho citují a odkazují na něj, takže odkazy vznikají samy jako vedlejší produkt psaní. Tenhle mechanismus je základem skoro všech návodů, které o odkazech najdete.

U e-shopu ale nefunguje. Na výpis dětských bot ani na stránku konkrétního modelu nikdo spontánně neodkáže, protože není proč: není to zdroj, na který by se dalo v diskuzi nebo v článku ukázat. Tím padá i většina obvyklých rad. E-shop musí odkazy hledat tam, kde má přirozený důvod se objevit — a tím důvodem je, že něco prodává.

Vyrobit si obsah, na který se odkazuje, samozřejmě jde. Tabulka velikostí, průvodce výběrem nebo kalkulačka spotřeby jsou přesně ty stránky, na které lidé v diskuzích odkazují sami od sebe. Je to ale běh na dlouhou trať: nejdřív musíte něco vytvořit, pak počkat, až si toho někdo všimne. V pořadí, které za chvíli uvidíte, ho proto vůbec nenajdete — přijde na řadu, až vyčerpáte příležitosti, které už máte hotové.

Linkbuilding pro e-shop proto vypadá spíš jako sbírání příležitostí než jako psaní. Z toho plyne pořadí, ve kterém odkazy sbíráme i my u klientů. Je postavené od nejjistějšího výnosu k nejméně jistému, ne od nejlevnějšího k nejdražšímu:

1. Nejdřív místa, kde se reálně nakupuje — srovnávače a tržiště. Tady se nerozhoduje jen o viditelnosti, ale rovnou o objednávkách.
2. Pak partneři a firemní zápisy — výrobci, distributoři, katalogy typu Firmy.cz. Odsud přicházejí odkazy, které se opravdu počítají, a většinou zadarmo.
3. Pak recenze a místa, kde se o vás mluví — hodnocení, srovnání, diskuze. Tohle souvisí s tím, jestli vás doporučí i AI vyhledávače.
4. Teprve nakonec všechno ostatní — PR, placené možnosti, oborové weby.

Každá vrstva přitom přináší něco jiného, a právě proto se nedají zaměňovat:

Proč zrovna takhle? Protože u prvních dvou bodů je práce nejblíž prodeji. I když z ní odkaz nakonec nevznikne — a u srovnávačů, jak uvidíte hned v další kapitole, nevznikne — vrátí se vám v objednávkách. U posledního bodu naopak platíte předem a výsledek je nejistý. Nemá tedy smysl přeskakovat první dva body kvůli tomu poslednímu.

Mimo pořadí zůstávají tři otázky, které mají vlastní kapitoly: co si nekupovat, jak si hledání usnadnit s AI a podle čeho poznáte, že práce zabírá.

Tenhle žebříček je zároveň dobrý test na nabídky, které vám chodí. Když někdo začíná bodem čtyři, tedy nákupem PR článků a odkazů, přeskočil to, co má nejvyšší návratnost — a měl by umět vysvětlit proč.

Kde se nakupuje: srovnávače a tržiště

Srovnávače jsou pro většinu e-shopů, se kterými pracujeme, nejsilnější zdroj objednávek hned po vyhledávání. Heureka, Zboží.cz, Glami a další fungují tak, že jim pošlete feed — datový soubor se seznamem produktů, cenami, dostupností a parametry — a oni z něj postaví vaši nabídku. A právě odtud pochází rada, kterou najdete skoro v každém českém článku o odkazech: že srovnávače jsou silný zdroj autority, protože jsou to velké a důvěryhodné weby.

Jenže ta rada neplatí — a stojí za to vědět proč. Při přípravě článku jsme se v srpnu 2026 podívali přímo do kódu jejich stránek a do souboru robots.txt, kterým weby řídí přístup vyhledávačů. U Heureky, jejíž stránky se strojově stáhnout nedají, jsme kód vzali z uloženého snímku z listopadu 2025. U všech tří velkých srovnávačů to dopadlo stejně:

• Heureka označuje tlačítko „Do obchodu“ atributem nofollow — což je pokyn pro Google „tenhle odkaz neber jako doporučení“. Odkaz navíc nemíří na vaši doménu, ale na přesměrovací adresu, kterou Heureka ve svých pravidlech vyhledávačům zakazuje procházet.
• Zboží.cz vede proklik přes adresu /clickthru, kterou zakazuje procházet jmenovitě i Googlu. V robots.txt u toho stojí doslovný komentář „Disallow clicks to shops“, tedy „zakázat kliknutí do obchodů“.
• Glami používá stejný princip: odkaz vede přes adresu /nakupovat/, kterou má v robots.txt zakázanou pro všechny vyhledávače.

Prakticky to znamená jedno: z profilu na srovnávači žádná odkazová hodnota na váš web nepřejde. Je to záměr, ne technická chyba. Srovnávač žije z toho, že si návštěvníka drží u sebe a proklik k vám prodává, takže nemá důvod posílat vám k tomu ještě doporučení pro Google.

Kdo se v tom vyzná, teď možná namítne, že nofollow je od roku 2019 pro Google jen nápověda, ne příkaz. A bude mít pravdu. Jenže rozhodující tu není atribut, ale zákaz procházení: cílová adresa je pro vyhledávače zavřená, takže se k vašemu webu touhle cestou vůbec nedostanou. Proti tomu nápověda nic nezmůže.

Proč tedy patří srovnávače na první místo? Protože odkazová hodnota je jen jeden ze tří přínosů, které od nich máte — a ten nejméně důležitý. Zbylé dva jsou návštěvníci, kteří už mají peněženku v ruce, a zmínka o vaší značce. K té druhé se ještě vrátíme, protože v AI vyhledávání váží víc, než se čekalo.

Do téhle kapitoly patří ještě dvě místa, u kterých ale není co získávat. U tržišť se veřejný profil s odkazem na vlastní e-shop nedá předpokládat — někde je součástí dražšího tarifu, jinde není vůbec, takže si to ověřte v podmínkách konkrétní platformy. Za tržiště se běžně považuje i Alza Trade, jenže Alza sama uvádí, že tržiště neprovozuje, že je „klasickým e-shopem“ a zákazník uzavírá smlouvu s ní. Profil dodavatele s odkazem tam tedy neexistuje. Tržiště proto berte jako prodejní kanál, ne jako zdroj odkazů.

Zvláštní případ jsou Nákupy Google. Ty vznikají z feedu, který posíláte do Merchant Center — tedy do účtu, kde Google sbírá data o vašich produktech — ne z odkazu na cizí stránce. Otázka „počítá se to jako odkaz“ u nich proto nedává smysl. Je to jiná kategorie: viditelnost, kterou si Google skládá sám z vašich dat.

Jak si to ověříte: na svém profilu klikněte pravým tlačítkem na odkaz do obchodu a zvolte „Kopírovat adresu odkazu“. Když se do schránky dostane něco jiného než vaše doména, typicky adresa srovnávače s dlouhým kódem, vede odkaz přes přesměrování a k vám z něj nepřejde nic. Vaše vlastní doména naopak znamená, že odkaz míří přímo. U srovnávače ji tam nenajdete, u výrobců v další kapitole ano — a je to přesně ten rozdíl, o kterém je celý článek.

Čím začít: projděte si svůj profil očima zákazníka. Sedí ceny a dostupnost? Máte vyplněné parametry, podle kterých lidé filtrují? Chybí u produktů obrázky nebo popisy? Tohle rozhoduje o objednávkách. A řeší se to ve feedu, ne ručně na profilu — proto se tahle práce vyplatí dvakrát: jeden dobře nastavený export opraví nabídku na všech kanálech naráz. Nejčastější chyby a jejich nápravu popisuje článek o typických chybách ve feedu, samotným srovnávačům se pak věnuje téma o zbožových srovnávačích.

Odkazy, které se opravdu počítají

Když srovnávače odkazovou hodnotu nepředávají, kde tedy e-shop získá zpětné odkazy, které se počítají? Odpověď je pro většinu obchodů překvapivě blízko: u firem, se kterými už obchodujete, a v zápisech, které nic nestojí.

Výrobci a distributoři

Značky, jejichž zboží prodáváte, mají velmi často stránku typu „kde koupit“ nebo „naši prodejci“. Na rozdíl od srovnávačů odkazují normálně — ověřovali jsme to v srpnu 2026 na živých českých webech výrobců: Sencor odkazuje na stovky prodejců, Author na desítky, Rowenta na jedenáct velkých e-shopů, a ani u jednoho odkazu tam není nofollow. Dává to obchodní smysl: srovnávač vydělává na prokliku, kdežto výrobce až na prodeji — a ten se odehrává u vás, takže nemá důvod odkaz odřezávat.

Jak si to ověříte: vypište si pět největších značek, které prodáváte, a najděte na jejich českém webu stránku s prodejci. Jste tam? Pokud ano, použijte stejný test s pravým tlačítkem jako u srovnávače — když se do schránky zkopíruje rovnou vaše doména, odkaz je v pořádku. Ideální je odkaz na kategorii s jejich zbožím, protože zákazník přijde přímo k tomu, co hledá; odkaz na domovskou stránku je taky dobrý. Nejhorší je, když jste tam uvedení jen jménem bez odkazu — takový zápis nenese nic, přitom se spraví jednou větou v e-mailu.

Čím začít: napište obchodnímu zástupci nebo na kontakt uvedený na webu značky. Není to prosba o laskavost, ale běžný požadavek, se kterým přijde každý autorizovaný prodejce. Řekněte, jaké zboží dané značky prodáváte, a požádejte o zařazení do seznamu. U menších českých výrobců to bývá otázka jednoho e-mailu. Rovnou navrhněte, jak vás mají uvést: název obchodu a adresa webu stačí. Text, kterým je odkaz vidět — říká se mu kotevní text — má znít přirozeně. Vymýšlet si do něj klíčová slova a nechat se uvádět jako „levné dětské boty“ vypadá chytře, ale působí to uměle.

Když značkové dodavatele nemáte — prodáváte vlastní značku, no-name zboží nebo máte dropshipping — nepřijdete o celou kapitolu. Zůstávají vám dodavatelé služeb a oborová sdružení z poslední části téhle kapitoly — a zbytek článku platí beze změny.

Firemní zápisy

Zápis na Firmy.cz je v základní podobě zdarma a odkaz na váš web z něj vede přímo, bez nofollow. Je to tedy jedna z mála příležitostí, která nestojí nic a odkaz skutečně nese.

Jak si to ověříte: zadejte na Firmy.cz název svého e-shopu. Máte tam zápis, nebo jen adresu bez odkazu na web?

Čím začít: zápis si přidáte sami a zdarma přes formulář Seznamu. Vyplňte hlavně adresu webu, kategorii a kontakty. A pak nereagujte na e-maily a telefonáty, které za „zápis na Firmy.cz“ chtějí peníze — Seznam sám před takovými nabídkami varuje, protože základní zápis je bezplatný.

Zapisovat se ale vyplatí tam, kam lidé opravdu chodí. Rozdíl mezi Firmy.cz a náhodným katalogem totiž není v ceně. Firmy.cz jsou vyhledávací služba, kterou lidé používají, když shánějí kontakt. Katalog, který existuje hlavně proto, aby prodával zápisy, vám naopak přivede leda fakturu — a Google mezi nekvalitními odkazy jmenuje zápisy do katalogů ve svých pravidlech výslovně.

Partneři, se kterými už spolupracujete

Kromě výrobců máte řadu vztahů, na které se při hledání odkazů zapomíná: dodavatelé, servisní partneři a oborová sdružení, kterých jste členem. Všude tam je odkaz přirozený, protože odpovídá skutečnosti — a právě proto ho Google bere vážně.

Jak si to ověříte: zadejte do Googlu "název vaší firmy" -site:vasedomena.cz. Uvidíte cizí weby, které vás už zmiňují, a rovnou poznáte, jestli k vašemu jménu přidaly i odkaz. U partnerů, se kterými máte smlouvu, bývá odpověď „ne“ — přitom stačí požádat.

Čím začít: projděte si faktury za poslední rok. Každá firma, které pravidelně platíte nebo která platí vám, je kandidát. U každé se během minuty podíváte, jestli má na webu stránku s partnery nebo referencemi. Pokud ano, napište jim stejný e-mail jako výrobcům: co spolu děláte a jestli vás můžou uvést.

Oslovit partnery je pracnější než poslat feed do srovnávače, protože se to nedá zautomatizovat. Zároveň je to ale nejlepší poměr práce a výsledku, jaký v odkazech najdete: pár e-mailů za odkazy, které se opravdu počítají.

Když vám dojdou vlastní vztahy, podívejte se na konkurenci. Vyberte si tři obchody, které jsou ve vyhledávání nad vámi, a zjistěte, kdo odkazuje na ně a na vás ne — jsou to weby ve vašem oboru, takže velká část z nich je i váš potenciální zápis. Bezplatné nástroje vám s tím nepomůžou, protože ukazují jen odkazy na váš vlastní web. Souvislejší přehled dá jedině placený nástroj; když do něj investovat nechcete, nechte si aspoň od AI najít weby, které o vaší konkurenci píšou. Kompletní to nebude, ale na rozhodnutí, kam se hlásit, to stačí.

Recenze: kde je sbírat a proč

Recenze bývají v e-shopech zaškatulkované jako marketing, tedy něco, co pomáhá přesvědčit váhajícího zákazníka. To sedí, ale je to jen polovina. Hodnocení jsou totiž nejčastější místo, kde se o vašem e-shopu píše mimo váš vlastní web, a to má důsledky pro viditelnost.

Záleží ale na tom, kde recenze vznikají. Každé ze tří míst slouží k něčemu jinému:

• Na srovnávačích rozhodují o tom, jestli si zákazník vybere vás, nebo o dvacetikorunu levnější konkurenci.
• Na vašem webu jsou podmínkou pro hvězdičky u vašich výsledků ve vyhledávání — Google je bere jen z hodnocení, která jsou vidět přímo na dané stránce.
• Na nezávislých webech a v diskuzích vytvářejí zmínky, ze kterých si skládají odpověď AI vyhledávače.

Proto se vyplatí sbírat je i tam, kam nepřijdou samy. K tomu ale patří jedna povinnost: pokud u produktů zobrazujete hodnocení, musíte uvést, zda a jak ověřujete, že pocházejí od lidí, kteří zboží skutečně koupili. Kontroluje to Česká obchodní inspekce a při své poslední kontrole našla pochybení u většiny prověřených e-shopů. Přesné znění povinnosti i vzorové věty, které si můžete převzít, najdete v článku o UX a konverzích e-shopu.

Jak si to ověříte: zadejte do Googlu název svého e-shopu a projděte první dvě stránky výsledků. Kolik z nich jsou místa, kde vás někdo hodnotí, a kolik váš vlastní web?

Čím začít: zaveďte sbírání recenzí i na vlastním webu, ne jen na srovnávači, a napište k nim, jak ověřujete, že jsou od skutečných zákazníků. Technickou stránku hvězdiček ve výsledcích vyhledávání rozebírá článek o strukturovaných datech a rich snippetech.

Zmínky: co se počítá v AI vyhledávání

Zmínka je něco jiného než odkaz: je to místo, kde se o vás píše, ať už s odkazem, nebo bez něj. Dosud šla řeč o odkazech, protože na nich stojí klasické vyhledávání. Jenže část zákazníků se dnes ptá AI — Googlu v režimu AI přehledů, tedy shrnutí, které skládá nad výsledky, nebo rovnou nástrojů jako ChatGPT a Perplexity. Tam rozhoduje něco jiného.

Analytický nástroj Ahrefs v květnu 2025 zkoumal 75 tisíc značek a měřil, co souvisí s tím, jestli se značka objeví v AI přehledech Googlu (výsledky analýzy). Nejsilnější vztah se neukázal u zpětných odkazů, ale u zmínek značky na webu: zmínky dosáhly hodnoty 0,66, zatímco zpětné odkazy jen 0,22 (čím blíž jedné, tím těsnější souvislost).

Autoři studie k tomu sami dodávají výhradu: měřili souvislost, ne příčinu. Značky, o kterých se hodně mluví, jsou zpravidla i větší a známější, takže se z toho nedá vyvodit, že za viditelnost v AI můžou právě ty zmínky. Berte to jako signál, že zmínky v AI vyhledávání váhu mají, ne jako návod.

Pro e-shop z toho ale plyne něco docela příjemného: práce, kterou jste odvedli na srovnávačích a u recenzí, se počítá dvakrát. Profil na srovnávači, hodnocení nebo zmínka na webu výrobce jsou totiž přesně ta místa, ze kterých si AI skládá odpověď na otázku „kde koupit X“. Nemusíte pro to dělat nic navíc — vzniká to samo při práci, kterou byste odvedli tak jako tak.

Zmínky navíc přibývají i tam, kam nedosáhnete. V českém prostředí to bývají oborové diskuze a fóra, srovnávací články typu „nejlepší X roku“, blogy nadšenců a skupiny na sociálních sítích. Společné mají to, že se v nich mluví o zboží, ne o SEO — takže se do nich nedostanete tím, že o to požádáte, ale tím, že o vás bude co říct. Vyplatí se aspoň vědět, kde se to u vašeho sortimentu děje: až se tam objeví váš název, poznáte to, a zmínku bez odkazu pak umíte doplnit sami.

Jak si to ověříte: zeptejte se AI vyhledávače na to, co prodáváte, formulací, jakou by použil zákazník — „kde koupit dětské lyžařské boty“, ne názvem vaší firmy. Objevíte se? A když ne, kdo ano a odkud si o něm AI vzala informace? Odpovědi obvykle uvádějí zdroje, takže během pár minut uvidíte, kam se vyplatí dostat; hlouběji to rozebírá článek o tom, jak vás AI najde a doporučí.

Čím začít: projděte si ta místa, kde už se o vás píše bez odkazu — recenze, srovnání, oborový článek — a napište jejich autorům. Zmínka bez odkazu je nejlevnější příležitost v celém oboru: nemusíte nikoho přesvědčovat, že si vás má všimnout, protože už si vás všiml. Stačí požádat, jestli by k vašemu jménu mohl přidat i adresu.

PR: jen když máte co říct

PR článek (z anglického public relations, tedy vztahy s veřejností) je placený text na cizím webu, obvykle zpravodajském nebo oborovém. Prodává se jako způsob, jak získat odkaz z důvěryhodného média. V našem pořadí stojí až poslední právě proto, že se tady platí předem a výsledek je nejistý.

Nejdřív jedna technická podrobnost, kterou vám prodejce většinou neřekne. Google placené odkazy nezakazuje, ale požaduje, aby byly označené atributem sponsored nebo nofollow. Když redakce pravidla dodržuje, dostanete publikaci a čtenáře, ale ne odkazovou hodnotu. Když je nedodržuje, kupujete něco, co je proti pravidlům — s rizikem, které nesete vy, ne redakce. Ptejte se proto rovnou: bude odkaz označený? Pokud ano, kupujete čtenáře, ne odkaz, a podle toho se rozhodujte o ceně.

Existuje ale druhá cesta, u které tenhle problém nevzniká: dát médiím něco, co si vezmou sama. Každý e-shop má data, která nikdo jiný nemá. Jak se během roku mění poptávka po vašem zboží, co lidé kupují před svátky, jak se hýbou ceny v oboru, co se nejčastěji vrací — to všechno máte v administraci.

Teď namítnete, že se čtyřmi sty objednávkami ročně žádná statistika není. To je pravda, jenže novináře nezajímá reprezentativní vzorek, ale informace, kterou jinde nedostane. A tady je malý e-shop ve výhodě: v úzkém oboru bývá jediný, kdo čísla vůbec má. Kolik lidí v Česku chová ještěry a co pro ně kupují, neměří nikdo — kdo to ví, má na tu informaci monopol bez ohledu na počet objednávek. Když jsou čísla opravdu slabá, unese zprávu i pozorování z praxe: co se nejčastěji vrací a proč, na co se zákazníci ptají, čemu nerozumí. Je to stejné jako s výzkumem použitelnosti, kde pět dobře vedených rozhovorů řekne víc než tisíc nahrávek, které nikdo neprojde.

Rozdíl mezi zaplacenou publikací a převzatou zprávou je přitom zásadní. Za placenou publikaci si kupujete umístění textu, o který nikdo nestojí. Datová zpráva má naopak šanci, že si ji redakce vezme sama — a pak za ni neplatíte a nemusíte ji označovat jako placenou. Záruku ale nečekejte: kolik převzetí česká zpráva reálně přinese, nikdo nezveřejňuje.

Čím začít: podívejte se, jaká čísla máte v administraci za poslední dva roky, a hledejte v nich něco, co překvapí i vás. Právě to zpravidla zaujme i novináře. Nemá cenu psát tiskovou zprávu o tom, že jste rozšířili sortiment — to není zpráva.

Co si nekupovat a proč

Nabídky na nákup odkazů chodí skoro každému e-shopu a bývají svůdné: padesát odkazů měsíčně, pevná cena, hned zítra. Nejčastější námitka proti nim zní „Google vás za to potrestá“. Platí jen zčásti. Skutečný důvod, proč do toho nejít, je jiný a všednější.

Google od roku 2016, kdy nasadil aktualizaci Penguin 4.0, přistupuje ke spamovým odkazům jinak, než si většina lidí myslí. Místo aby za ně trestal celý web, je průběžně znehodnocuje — prostě je přestane počítat. Ve své dokumentaci k tomu píše, že veškerý přínos, který takové odkazy webu do té doby daly, zmizí a nedá se získat zpět (dokumentace Googlu ke spamovým aktualizacím).

Přeloženo do řeči peněz: neplatíte hlavně za riziko, ale za něco, co časem přestane fungovat a nejde to reklamovat. A tady stojí za to porovnat dvě čísla. Balíčky, které chodí po telefonu, bývají levné — padesát odkazů za pár tisíc měsíčně vychází na desetikoruny za odkaz, a za desetikorunu vznikne leda zápis do katalogu, který mají i všichni ostatní. Jeden odkaz, který má šanci něco znamenat, stojí podle odhadů českých konzultantů řádově tisíce korun; měsíční spolupráce na odkazech začíná zhruba na osmi tisících. Veřejné ceníky tu skoro neexistují a převažuje cena na vyžádání, takže berte obě čísla jen jako řádové měřítko.

Trest existuje taky, jen přichází jindy, než se čeká. Google ho uděluje ručně tehdy, když u webu rozpozná vzorec — tedy systematické nakupování, ne jeden náhodný odkaz. Náprava je pak zdlouhavá: odkazy odstranit, u těch zbývajících Googlu přes formulář oznámit, že je neuznáváte, a požádat o nové posouzení.

Platí to ale jen pro weby, které si odkazy objednaly. Pokud na vás odkazuje nějaký podivný web, který jste si nepořídili, není důvod k panice ani k zásahu — Google k formuláři na odmítání odkazů sám píše, že ho většina webů nebude potřebovat.

Prakticky se vyhněte třem věcem:

• nákupu odkazů v balíčcích za cenu, která nemůže pokrýt ani napsání textu,
• soustavným výměnám odkazů, ať už s kýmkoli,
• hromadným zápisům do katalogů, které existují hlavně kvůli prodeji zápisů.

Společný jmenovatel je jednoduchý: vzniká to kvůli vyhledávači, ne kvůli lidem.

Teď se dá dopovědět test nabídek z druhé kapitoly. Dobrou nabídku poznáte podle toho, že se vás někdo nejdřív zeptá, co prodáváte a komu, mluví o konkrétních webech nebo aspoň o typu médií a umí říct, proč začíná zrovna tam. Kdo nabízí jen počet odkazů a cenu za kus, o vašem e-shopu nic neví — a takové odkazy pak taky dodá: z webů, které s vaším oborem nemají nic společného.

Jak si hledání usnadnit s AI

Nejvíc času vám AI ušetří na rešerši: zjistit, kteří výrobci mají stránku s prodejci, kdo v oboru píše o vašem typu zboží, kdo píše o vaší konkurenci. Je to hledání v hromadě webů, tedy přesně ten druh práce, kde stroj vyhrává nad člověkem. Musí ale dostat zadání, ze kterého se dá vyjít.

Použitelné zadání se od nepoužitelného liší ohraničením. Z věty „najdi mi weby, kde získám zpětné odkazy“ rozumná odpověď vzejít nemůže, protože AI z ní nevyčte, co prodáváte, komu ani kde už jste. Jakmile ale řeknete „tady je dvacet značek, které prodávám; u každé zjisti, jestli má na českém webu stránku ‚kde koupit‘ nebo ‚naši prodejci‘, a dej mi její adresu“, má úkol jasné hranice a vy si výsledek dokážete ověřit. Stejně dobře poslouží zadání „tady jsou tři weby mých konkurentů, najdi české weby, které o nich píšou“ nebo „prodávám tohle a pro tyhle zákazníky, najdi české diskuze a magazíny, kde se o takovém zboží píše“.

A druhé pravidlo: nespokojte se s první odpovědí. Je to začátek, ne výsledek. Ptejte se dál: proč zrovna tenhle web, co tam mají moji konkurenti, co jsi vynechal, dej mi dalších dvacet. Vyplatí se rýpat tak dlouho, dokud se objevuje něco nového — a teprve když máte nasbíráno, má smysl nechat si z toho sestavit pořadí, koho oslovit první a s čím. Když o plán požádáte hned na začátku, dostanete obecnou šablonu, která by seděla na jakýkoli e-shop. Placená verze si u téhle práce vede znatelně líp než bezplatná, která je stavěná na rychlost odpovědi, ne na hledání.

Ověřovat pak musíte všechno. AI si weby i kontakty umí vymyslet naprosto přesvědčivě, takže než nad některým tipem strávíte hodinu, otevřete si ten web. Výsledkem je seznam adres, na které má smysl napsat — poskládáte ho rychleji než ručním procházením, ale hotový odkaz to pořád není.

Jak poznat, že linkbuilding funguje

Odkazy se špatně měří, protože výsledek nepřichází hned a nedá se přiřadit k jedné příčině. O to snadněji vás někdo ohromí číslem, které nic neznamená — a s tím se pojí největší nedorozumění v celém oboru.

Ve zprávách od agentur i v nástrojích se běžně objevuje autorita domény, hodnota zhruba od nuly do sta, obvykle pod zkratkou DA nebo DR. Zní to jako oficiální známka od Googlu, ale není: DA je metrika firmy Moz, DR firmy Ahrefs. Jsou to odhady těchto nástrojů a Google opakovaně uvedl, že nic takového nepoužívá. Jako hrubé vodítko při porovnávání dvou webů to poslouží, ale to podstatné vám to neřekne — jestli má ten web co dělat s vaším oborem a jestli z něj přijde jediný člověk.

Sledujte místo toho tři věci:

• Počet odkazujících domén — kolik různých webů na vás odkazuje. Deset odkazů z jednoho webu je pořád jeden hlas; deset odkazů z deseti webů je deset hlasů.
• Pohyb v čase — roste to postupně? Skokový nárůst z ničeho vypadá uměle a bývá to známka nakoupených odkazů.
• Návštěvnost z těch odkazů — chodí odsud vůbec někdo? Odkaz, ze kterého za rok nepřijde ani jeden člověk, je nejspíš na místě, kam nikdo nechodí.

Jak si to ověříte: odkazující domény najdete v Google Search Console, bezplatném nástroji, ve kterém Google majitelům webu ukazuje jejich data. Ukazuje ale vzorek k dnešnímu dni, ne vývoj v čase — proto si dnešní stav poznamenejte, jinak nebudete mít za půl roku s čím porovnávat. Jestli z odkazů někdo doopravdy chodí, se odsud nedozvíte také; to ukáže až měření návštěvnosti v přehledu zdrojů návštěv. Podrobnější pohled na odkazy dají bezplatné verze placených nástrojů, například Ahrefs Webmaster Tools; i ty ale ukazují jen weby, u kterých prokážete, že jsou vaše.

Počítejte s tím, že se to projeví v měsících, ne v týdnech. A pokud vás zajímá, kolik odkazů byste vlastně měli mít: žádné takové číslo neexistuje a Google ho nikdy nezveřejnil. Rozhodující je, kdo na vás odkazuje, ne kolik odkazů máte.

Když na to nebudete mít čas

Všechno, co jste tu četli, zvládnete sami. Není v tom nic, co by vyžadovalo zvláštní nástroje. Chce to jen čas na projití profilů a napsání e-mailů — a trpělivost, protože výsledky nejsou hned.

Když ten čas mít nebudete, uděláme to spolu: projdeme, kde už jste vidět a kde ne, doplníme chybějící zápisy a řekneme, na které partnery a média se u vašeho sortimentu vyplatí zaměřit. Jak to celé probíhá, najdete na stránce správa marketingu.

Nejdřív ale stojí za to vědět, jestli vás odkazy vůbec brzdí. Často to tak není a čas se dá využít líp — proto celý postup začíná otázkami z první kapitoly, ne hledáním, kde vzít odkaz.